Co jsem čekala a co jsem dostala od filmu Tomb Raider
Popravdě se mi tenhle článek píše strašně ztěžka. Má to víc důvodů. Zaprvé mám momentálně příliš mnoho jiných povinností, které mě straší a odvádějí mou pozornost. Zadruhé jsem po shlédnutí filmu prostě plná dojmů a není snadné si je utřídit...
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
POZOR, TENTO ČLÁNEK OBSAHUJE SPOILERY!
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Co jsem čekala?
Popravdě - snažila jsem se nečekat nic. Víte, jak to bývá. Čím víc se na něco těšíte a čím víc od toho očekáváte, tím horší zklamání hrozí. Chtěla jsem proto jít na nový Tomb Raider s Alicií Vikander v hlavní roli s myslí neposkvrněnou dojmy ostatních, neovlivněna komentáři, recenzemi a kritikami. Zůstat úplně prázdná nešlo, protože na těch internetech tomu prostě neutečete, ale myslím, že v zásadě jsem zůstala otevřená čemukoli, co mohlo přijít.
Co říkáte na honičku v Hongkongu?
Řeklo se mi, že přijde nový film, který bude vycházet z rebootované série. Zase uvidím počátky Lary. Přiznávám, že když jsem se poprvé dozvěděla, že se zase vydáme na Yamatai, docela jsem si klepala na čelo, protože Tomb Raider (2013) je v podstatě takový interaktivní film, tak proč to točit znovu s živými herci (i když vlastně i na tu hru měli živé herce, s jejichž pohyby oživili digitální postavy). Pak jsem si ale řekla, že film to určitě pojme trošku jinak, tak si to srovnávání s hrou nechám až na potom, až ho uvidím.
Když jsem odcházela z kina, byla jsem trochu zmatená, co se mých pocitů týče. Z části jsem byla potěšená, z části zklamaná, a z části prostě... nevím. Jak říkáte tomu pocitu, kdy se cítíte tak nějak prázdně, když necítíte nic? Jo, to se všechno dá smíchat. Pokusím se utřídit si své pocity a dojmy a jednotlivě se k nim vyjádřit.
Nová Lara
O tomhle bodu jsem hodně uvažovala a hodně psala už při svých dojmech z nových her. Tomb Raider série před pár lety nabrala nový směr, poněkud poplatný soudobým trendům. Vývojáři představili novou, "uvěřitelnou", "skutečnou" Laru Croft, a fanoušci se rozdělili do táborů s různými názory. Některým Lařina nová tvář dokonale lahodí, některým nevadí a někteří se na ni nemohou ani podívat. Mně osobně se po Lařině staré osobnosti pořád stýská.
Na novou Laru už jsem si docela zvykla a v některých věcech je mi i sympatická, ale... klasika pro mě navždy zůstane klasikou. Mému srdci bude navždy vládnout neohrožená, poněkud psychopatická lady s dlouhým copem a párem pistolí. I proto se nedokážu ubránit neustálému srovnávání nové Lary s tou starou.
Co mi ale nechybí? Pro některé to bude rouhání, ale Angelina Jolie. Za prvé - nejsem zrovna její fanoušek, i když role Lary v původních filmech jí celkem sedla. Ale - a to je za druhé - dovedli byste si ji, teď, dnešní Angelinu, představit na místě jednadvacetileté Lary? Nedokázali, viďte. Alicia Vikander se pro tu roli hodí mnohem víc. A myslím, že jí fakt dobře padla. A to neříkám jen proto, že je mi Alicia mnohem sympatičtější než Angelina.
Ana. Taky vás pak ten závěr filmu nepřekvapil?
Myslím, že filmu se Lařino nové já podařilo vystihnout velmi dobře. Ukazuje totéž, co hra, i když to vlastně není totéž, co bylo ve hře... k tomu ještě později. Seznamujeme se s jejími počátky. Tedy ne naprostými počátky; kdybychom se měli dozvědět všechno od chvíle, kdy se Lara narodila a poprvé zařvala, seděli bychom v kině pěkně dlouho. Úvodní část filmu nám ukazuje, jaký "normální" život Lara vedla před tím, než se jí cestou na Yamatai převrátil vzhůru nohama, a taky přitom ukazuje, že Lařiny schopnosti nespadly z nebe, ale že si je docela tvrdě vydřela. Takový tutorial v posilovně. Honička na kolech zase ukazuje Lařinu vrozenou touhu po dobrodružství. A taky to, jak zoufale potřebuje peníze. Čeká na ni sice velké dědictví, ale odmítá ho přijmout, protože by tím stvrdila otcovu smrt...
Lařin otec
Obávám se, že Lařini rodiče jsou velkým morem série Tomb Raider. Poprvé Lara řešila tatínkovu smrt v prvním filmu s Angelinou. Hledání maminky se stalo základem trilogie Legend - Anniversary - Underworld. A v rebootované sérii na nás rodinné trable vyskočily znovu. Popravdě už Lařiny rodiče nemůžu ani cítit. Takže když jsem se dozvěděla, že Lara bude ve filmu hledat otce, docela jsem se zhrozila. Už takhle je pro fanouška pěkně náročné utřídit si, jaké všechny rodinné problémy vlastně Lara měla. A tady se nám nabízí zase nová verze. Tentokrát se Lara vydává na Yamatai, protože tam zmizel její otec (a ne z toho důvodu, z kterého se tam vydávala v Tomb Raider (2013) a který už si nějak nevybavuju). Matka zemřela již dřív, to zůstává ve filmovém světě stejné jako v rebootované sérii a původních filmech (ale nikoli LAU).
Britský lord jako vyšitý.
Musím říct, že jsem byla fakt hodně překvapená, když Lara našla otce živého. Pološíleného, ale živého. A vlastně se mi to i líbilo, že si to s ním mohla osobně vyříkat. I když mi bylo jasné, že Richard Croft se z ostrova živý nedostane, působil na mě docela sympaticky.
Film versus hra
Je to taková neodbytná nemoc, kterou jak jednou chytnete, už ji nevyléčíte: jmenuje se to zkušenost. Jakmile máte zkušenost s něčím v nějaké podobě, tak často narážíte na spoustu zádrhelů, vnímáte-li to v podobě jiné. Když se díváte na film, který vznikl na základě knihy (a tu knihu jste četli, nebo ji dokonce znáte nazpaměť), pořád přemýšlíte nad tím, co je jinak. Co je nové. Co zůstalo mimo. Že jste si tu a tu postavu představovali trošku jinak. A támhleto tam přece vůbec nebylo... A upřímně, knížka byla lepší. Nebo film. Záleží na tom, co se vám dostalo nejdřív do rukou. A u filmu založeného na hře je to totéž. Neustále musíte srovnávat s tím, co už znáte.
A taky srovnávat s předchozími filmy. Základ zápletky - někdo zlý se dozvěděl, že existuje nějaká ošklivá nemoc, a moc ji chce, aby ji mohl vypustit do světa - mi strašně připomíná Kolébku života. Pandořina skříňka nebo nakažená Himiko... Reiss i Trinity by určitě brali obojí. A chudák Lara musí pokaždé někoho obětovat (i když to není úplně stejné, uznávám).
Filmová Lara Matthiase podezřívala prakticky hned.
Srovnávání s hrou se nedá vyhnout. Obzvlášť jste-li fanoušek a dovolím si říct znalec herní série Tomb Raider, staré i nové. V recenzích a kritickách, které jsem si pročetla po shlédnutí filmu, abych své dojmy porovnala s dalšími, se velmi často objevuje srovnávání s jinými filmy, hlavně s Lařiným starším kolegou, Indiana Jonesem, a dalšími filmy založenými na videohrách, třeba Assassin Creed a Warcraftem. Tyhle jsem tedy neviděla, takže si nemůžu dovolit posuzovat, jestli nový Tomb Raider představil hru ve filmu lépe, viděla jsem ale spoustu názorů, že ano; že Tomb Raider v tomhle směru tak trochu prolomil ledy.
Filmaři si vzali něco z obou dosud vydaných her rebootované série, z Tomb Raider (2013) i z Rise of the Tomb Raider. Trochu to promíchali a pak spoustu věcí udělali jinak. Na jednu stranu mě to mate a trochu vadí, že se řada věcí změnila... ale na druhou stranu bych si zase klepala na čelo, kdyby to udělali přesně podle hry, protože proč to opakovat to samé? A taky se mi řada těch úprav vážně líbila.
- Lara se vydává na Yamatai pouze s jedním námořníkem, není to žádný výlet, na který se vypraví banda nadšených dokumentaristů-turistů, kteří pak jeden po druhém odpadávají... Jupí!
- Žádná Sam! Hurá!!! Tenhle bod třikrát podthnout...
- Lara nevyjádřila žádnou nechuť vůči hrobkám. Yay!
Nějaké ty neutrální změny:
- Ano, Lara se vydává na Yamatai, ale z jiného důvodu. Jede na Endurance, ale ta vypadá jinak (rozhodně je mnohem menší).
- Trinity byla až v Rise. Tedy zmínka o téhle organizaci byla i na Yamatai, ale skutečně velmi okrajová a neprobíhala tam žádná operace Trinity.
- Ana byla až v Rise... taky vám hned bylo jasné, kdo to je, jakmile jste ji poprvé uviděli? I když nebyla blond. A nějak mi uniklo, v jakém přesně byla vztahu s rodinou Croftů. Zaměstnankyně? Asi ano, zaměstnankyně, ne Richardova přítelkyně.
- Roth není, ve filmu je místo něj Lařin otec. Roli zkušeného mořeplavce obstaral Lu Ren, který možná zaujme taky roli Jonaha. Možná se zase objeví, jestli bude pokračování?
Ale taky musím trochu pražit a tepat.
- Velmi mě potěšilo, že bude hrobka, ale popravdě mi připadala nějak... prázdná. Srovnávání s příběhy Indiana Jonese je u Tomb Raideru evergreen; koneckonců Lara byla vytvořena jako jeho ženská varianta. V recenzích a názorech diváků se hodně objevuje srovnávání nového Tomb Raideru s filmem Indiana Jones a poslední křížová výprava. Průchod hrobkou, která slibuje tři "úkoly", k tomuhle přímo vybízí. (Přítomnost otce taky cosi připomíná.)
- Cože, hádanka s barevnými gumovými medvídky? Tady jsem se dost rozesmála. A musím říct, že to v mých očích posunulo film dost dolů. Nevím jak vám, ale mě to přišlo prostě... nevím jak to říct, primitivní? Divné? Hloupé? Prostě...
- Himiko ve filmu zřejmě neovládá počasí. A vůbec tam chybí ono okouzlující nadpřirozeno. To mi opravdu chybělo. Docela jsem doufala, že ty mrtvé služebné třeba předvedou něco zajímavého.
- Mám pocit, že to nejlepší z filmu vytáhli už v traileru, a pak už mě neměli moc čím ohromit.
Jak to shrnout?
Snažila jsem se neočekávat nic... a dostala jsem něco, s čím si tak úplně nevím rady. Ne že by se mi ten film nelíbil úplně, ale taky nemůžu říct, že bych byla nadšená. Asi bych to potřebovala vidět ještě víckrát, abych se mohla definitivně rozhodnout, ale kdo na to má čas?
Komentáře
Okomentovat