Je vám taky vždycky smutno?

Kolikrát jste dohráli Tomb Raider 3? Nebo jiné TR? Taky je vám vždycky smutno, že hra končí? Mě ano a nemám problém si ji zahrát znovu od začátku. Pamatuju si jedno období, kdy jsem si tak například pouštěla první film TR pořád a pořád dokola.

Nevím, jak to přesně popsat, ale když hraju TR, cítím v srdci hřejivý pocit domova. Je to něco magického a žádná jiná hra, kromě The Sims 2, mi tenhle pocit nenavodila. Taky vám připadá, že už si nedokážete nikdy zamilovat žádnou hru tak jako ty z dětství? Že vnímání všeho bylo úplně jiné (samozřejmě) a tak nějak... lepší?

Tomb Raider pro mě znamená mnohem víc než "jen hra". Dokáže mě udělat neskutečně šťastnou a spokojenou, ale zároveň i strašně smutnou. Stačí, když si uvědomím, že Core už nejsou.

Tohle jsou jen mé pocity, které jsem měla včera při dohrání TR3. Jsem hrozná na psaní a na vyjadřování se a svůj vztah k TR stejně nikdy nebudu schopná přesně popsat, ale ráda bych to s vámi sdílela :)