Egyptská kočičí socha / Gayer-Andersonova kočka
Ke starověkému Egyptu patří kočka asi jako k Indii kráva. Kočičí hlavou se v panteonu staroegyptského božstva pyšnila bohyně Bastet (i když bohové mohli nabývat různých podob; Bastet byla původně zobrazovaná jako lvice, později kočka a také jako žena s kočičí hlavou). Bastet měla povahu mírné a laskavé bohyně a mateřské ochranitelky, na rozdíl od své druhé tváře, Sachmet, bohyně-lvice, destruktivní válečné bohyně napomáhající k vítězství. Obě tváře této bohyně byly často spojovány s další bohyní, Hathor, bohyní lásky a radosti. Bastet byla velmi oblíbená a velké oblibě se těšily ve starověkém Egyptě kočky obecně, právě díky spojení s touto bohyní. Velké obliby její kult dosáhl v Pozdní a řecko-římské době, z tohoto období také pochází velké množství kočičích mumií.
Kočka byla součástí sbírky majora Roberta Grenville Gayer-Andersona (1881-1945). Tento muž se zamiloval do egyptské historie a kultury během své služby v egyptské armádě. Společně se svým bratrem sbíral starověké egyptské umění a památky a organizoval pravidelné výstavy, kde předváděl impozantní sbírky skarabů, keramických úlomků, soch a šperků. Gayer-Anderson získal bronzovou kočičí sochu od překupníka v Káhiře v roce 1934 a věnoval ji Britskému muzeu v roce 1939, ačkoliv dorazila do muzea až po válce, roku 1947.
Jedná se o bronzovou sochu kočky v životní velikosti (vysoká 42 cm a široká 13 cm). Kočka je ozdobená šperky a ochrannými amulety, včetně okřídleného skarabea. Vyrobena byla během Pozdního období, tedy někdy mezi lety 664-332 před Kristem. Archeologům se nepodařilo sochu přesněji datovat. Pravděpodobně byla nalezena v Sakkaře, kde se nacházela (kromě jiného) také posvátná zvířecí nekropole. Tato kočka byla nejspíš jednou z mnoha bohyni zaslíbených soch, které byly společně s mumifikovanými kočkami na tomto místě pohřbeny. Vzhledem ke zdobnosti a jemné práci byla zřejmě zaplacena vznešenými a bohatými příznivci bohyně. Vyrobena byla metodou odlévání do ztraceného vosku. Před několika lety bylo rentgenem odhaleno několik prasklin po obvodu jejího těla a také to, že jí hlavu na krku přidržuje složitá drátěná konstrukce, bez ní by netrvalo dlouho a hlavu by tělo neudrželo. Přes to se ale jedná o úžasný umělecký kousek, a není divu, že takový lovec pokladů jako je Lara neodolala a kočka se stala součástí její sbírky. I když to asi nebude ta pravá, protože ta je stále v Britském muzeu.
Jedná se o bronzovou sochu kočky v životní velikosti (vysoká 42 cm a široká 13 cm). Kočka je ozdobená šperky a ochrannými amulety, včetně okřídleného skarabea. Vyrobena byla během Pozdního období, tedy někdy mezi lety 664-332 před Kristem. Archeologům se nepodařilo sochu přesněji datovat. Pravděpodobně byla nalezena v Sakkaře, kde se nacházela (kromě jiného) také posvátná zvířecí nekropole. Tato kočka byla nejspíš jednou z mnoha bohyni zaslíbených soch, které byly společně s mumifikovanými kočkami na tomto místě pohřbeny. Vzhledem ke zdobnosti a jemné práci byla zřejmě zaplacena vznešenými a bohatými příznivci bohyně. Vyrobena byla metodou odlévání do ztraceného vosku. Před několika lety bylo rentgenem odhaleno několik prasklin po obvodu jejího těla a také to, že jí hlavu na krku přidržuje složitá drátěná konstrukce, bez ní by netrvalo dlouho a hlavu by tělo neudrželo. Přes to se ale jedná o úžasný umělecký kousek, a není divu, že takový lovec pokladů jako je Lara neodolala a kočka se stala součástí její sbírky. I když to asi nebude ta pravá, protože ta je stále v Britském muzeu.
1. kočičí socha v TR1; 2. kočičí sochy můžete mnohokrát potkat v TR1 Gold; 3. Lara kočičí sochu zařadila do své sbírky, zde v její pokladnici v TR2; 4. a v TR3 ji přestěhovala k bazénu.
Komentáře
Okomentovat