Čas stavebnice

Vždycky jsem měla ráda stavebnice. Ano, dalo by se možná říct, že tahle hračka je spíš klučičí, ale koho to zajímá? Když teď tak prohrabávám svou paměť, uvědomuji si, jak dlouho to je, co jsem naposledy něco stavebnicového postavila. Čas letí.

A přesto se zrovna teď nachází kousek ode mne, jen ve vedlejším pokoji u jiného počítače, osoba, která s jednou věcí stavebnicového rázu zápasí. Nebo lépe řečeno ji zkušeně formuje do tvarů, jež si přeje, a dává jí podobu podle představ ve své hlavě.

Ano, přátelé, LaraHCroft tvoří novou hru. Já sama, protože tyhle záležitosti, ač jsem sestřičce mnohokrát asistovala se svými nápady a kibicováním, jsou pro mě stále nedosažitelnou španělskou vesnicí, jsem už před nějakou dobou došla k názoru, že tvoření těchto her je v podstatě jako skládat k sobě kostky stavebnice. To ať nikdo nebere ve zlém, jak jsem řekla, stavebnice jsou mi navýsost milé. A klasický Tomb Raider, kterému má sestřička tak oddaně věnuje svou pozornost a v jeho duchu také tvoří, přece jen jisté kostkoidní podstaty je.

Ó ano. Takže pokud se nepletu, LHC již prošla fází tvoření baselevelů, tudíž stavebnice vytvořena, a začíná skládat věci k sobě. Půvabná představa. A krom toho se od ní místo pouhých neartikulovaných zvuků ozývají hlasy. Jako kdyby si k sobě pozvala velkou partu lidí, což je ale tak nepravděpodobné, až to není pravda. A přece tam do jisté míry jsou. Dabéři procvičují hlasivky, v programech na tvoření animací se všechno hýbe, kostky zapadají jedna do druhé...

A jo, mělo by to být, půjde-li všechno hladce, o dost dřív než nový Tomb Raider.