Tomb Raider Underworld: Moje výsledky a dojmy
Respektive spíš jen ty dojmy. Výsledky - tedy statistiky se mi ve hře jaksi nepodařilo najít.
Za vším hledej maminkuZačneme tím, co ve hře považuji za nejdůležitější - příběh. Všichni jistě víte, o co se v TRU jedná (pokud ne, navštivte tento článek) a každý na to má svůj pohled. Co se mě týče, myslím, že to není až tak strašné - všechny cesty jsou příběhem nějak vysvětleny, zápletka tu je - touha po odplatě, touha po pravdě, touha po zničení světa (každá touha samozřejmě patří k jiné postavě), odsýpá celkem rychle, postavy se v pravý okamžik vynořují na scéně, lodě se potápějí a tajemné světy jsou otvírány... no budiž. Ale musím říct, že mě to zarputilé hledání Lařiny matky a pravdy po tom, co se s ní stalo, prostě k Laře nesedí. Lara byla vždy prostě individualistka. A teď jde pořád v otcových stopách (jako kdyby toho už předtím nebylo dost), prostě pořád žije ve stínu svých rodičů. To k ní skutečně nesedí. (Poznámka na okraj - už se skutečně těším na to, jak se to v novém díle změní.) |
Pastva pro oči i pro ušiCo se téhle hře skutečně nedá vytknout je brilantně zpracované prostědí a hudba. Procházet se úchvatnými, do detailu vyvedenými lokacemi, je skutečně pastva pro oči. Pozorovat, jak džungle kolem žije (alespoň trochu. Nevím jak vy, ale mě fascinovali ti papoušci:), nechat se okouzlit obrovskými ledovými chrámy a říší mrtvých... A hudba to vše perfektně doplňuje. |
Procházka nemrtvým sademJednu - respektive dvě věci opravdu musím téhle hře vytknout. Na to, jak je soubor zabírající místo na mém počítači monstrózní a jak velké dobrodružství to podle slov vývojářů má být, je ta hra zaprvé hrozně jednoduchá, zadruhé hrozně krátká. Ono jedno hodně souvisí s druhým. Hádanky tu jsou docela pěkné, ale opravdu snadno řešitelné. Jakmile přijdete na kloub nepřátelům, zlikvidujete je jedna báseň. A pak už je to vše jen o běhání a skákání po římsách a opakovaném umírání. Tohle všechno je smíchané dohromady docela slušné, ale uteče to hrozně rychle. Jak jsem říkala, bohužel nevím přesně, jak dlouho jsem hrála, protože jsem nenašla žádnou statistiku, ale tipuju to tak na šest, nejvýš sedm hodin rozkouskovaných do jednoho týdne. To není moc. Z dílů od Crystal Dynamics je asi skutečně nejobtížnější Anniversary, zatímco Underworld se s Legendem dělí nějakou lehčí příčku. |
Komentáře
Okomentovat