Jak vznikají cutscény
Připravila jsem pro vás překlad první části sedmého podcastu. Pokud vás tedy zajímá, jak vlastně vznikají cutscény, pohodlně se usaďte a čtěte dál...
M.M.: Mohl bys mne provést po časové přímce tím, co děláš, od začátku do konce, ještě než se dostaneme k podrobnějším otázkám?
N.H.: Ano, proletíme celým tím náročným procesem... Začínáme s meta-scriptem. Obecně si zmapujeme příběh, který chceme vyprávět. Pak nastává fáze psaní scénáře, kdy script postupně rozpracováváme. Rozbijeme jej do scén, které pak musíme vytvořit. Pro tyto konkrétní scény vytvoříme storyboardy. Uděláme zkušební nahrávání s herci ve studiu motion capture. Potom opět pracujeme se scriptem, upravujeme ho podle toho, jak zkušební scéna fungovala. Zjistíme tak i to správné umístění herců a kde chceme mít kameru v určitých konkrétních scénách, takže když potom přijdeme natáčet finální verzi, už takové věci víme. Po takovém nahrávání převedeme pohyb na data. Tak sestřihneme dohromady verzi scény složené z konkrétních dat, uděláme poslední změny ve scriptu a zase se vrátíme do studia motion capture s herci a tentokrát natáčíme jak pohyb, tak zvuk. Pak se s tím vším vrátíme do našeho studia a dokončíme věci jako osvětlení a otexturování a vyhlazení všech pohybů a tak podobně. Je to dost náročný proces.
M.M.: A pak to vletí do hry. Takže kolik lidí je asi tak zaměstnáno vytvářením cutscény? Která oddělení na tom spolupracují. Krom toho... mluvil jsi o talentu, a také o svém zapojení v roli kreativního ředitele.
N.H.: Ano, máme hodně lidí, kteří s cutscénami pracují v určitých stádiích. Máme tu zainteresované osoby v týmu, které se zúčastňují tvorby celého příběhu. Úzce spolupracujeme se spisovatelem a filmovým režisérem, na place je hodně profesionálů, také herci. A když získáme potřebná data, spolupracujeme s vnější animační skupinou, která data vezme, zpracuje, vyčistí a tak podobně. Hodně animátorů se na tom podílí. Když se to vrátí k nám, pracuje na tom už méně lidí, kteří dostávají animace na ta správná místa a "leští" je. Máme vlastní skupinu, která se soustředí na vytváření postav a na dotahování jejich vzhledu v cutscénách. Krom toho tu je také zvukové studio. V každém stádiu je cutscéna v rukou několika lidí, v průběhu celého procesu se jich vystřídá asi... nevím, třicet, čtyřicet, tak nějak.
M.M.: Páni. A v jaké chvíli zapojíte cutscénu do hry? Vím, že v rané fázi hry se coby vyjádření příběhu používají prostě storyboardy, náhražky, které říkají, co se bude dít. Tak kdy zapojíte hotové cutscény?
N.H.: Dostat cutscény do hry do Alfa fáze je důležité, protože takhle můžeme začít skutečně posuzovat příběh hry v kontextu. Ale před tím, jak jsi už zmínila, zapojíme do hry storyboardy a další pevné náhražky cutscén, abychom viděli, zda jsme zvolili ta správná místa a okamžiky. Alfa fáze je čas, kdy cutscény dorazí na návštěvu...
M.M.: A v tom okamžiku jsou definitivně hotové, nebo mají ještě šanci se změnit?
N.H.: Jsou... definitivnější než ostatní obsah hry. Jakmile je jednou umístíme, už je moc neměníme, abychom zachovali pohybová data, která jsme při motion capture získali. Můžeme ale některé věci upravovat. Například úhel kamery. Nebo pokud nám nesedí nějaký dialog. A také takové ty dolaďovací věci přijdou na řadu až později - třeba osvětlení.
M.M.: Je zajímavé mít možnost vidět ten proces naživo. Jak vytváříte další a další vrstvy, až z toho nakonec je výsledek...
N.H.: Je to trochu děsivé, protože na první pohled ty kousky vypadají katastroficky, když ale začnou být skládány dohromady...
M.M.: Ale nejdřív to jsou jen obrázky, které drží místo cutscénám, a jak jsi řekl, když ty se začnou skládat jako skládačka, je to působivé. Myslím, že hodně našich fanoušků se zajímá o motion capture proces. A protože jsme ještě neodhalili dabérku Lary, nehodláme zatím odhalovat ani herečku, ale... Jsou ti herci oblečení v těch klasických motion capture kostýmech - černý obleček s bílými kuličkami? Můžeš přiblížit, jaké to je v motion capture studiu?
N.H.: Jo. Studio motion capture... je skvělé. Je to prostě velká čtvercová místnost, působí to trochu jako skladiště. Podlaha je ale zakrytá a nechybí na ní naznačení sítě, takže si můžeme rozvrhnout scénu. A herci, jak už jsi řekla, jsou v oblečcích s malými kuličkami. Když potřebujeme, použijeme na vznik scény pevný materiál. Studio jako takové je velmi čisté. Jsou tu... hádám stovky kamer rozmístěných kolem. Taky je tu docela velký prostor, kde jsou samé dřevěné latě, sloupky, tabule a bedny od jablek.
M.M.: Tak trochu sada "udělej si sám"...
N.H.: Ano. Je to trochu jako stavět lego, když chceme vybudovat nějaké prostředí, které potřebujeme. Když natáčíme, vůbec to nevypadá, že to bude ve hře:)
M.M.: Je to zajímavé. Takže nahrávání... řekl jsi, že nahráváte hlas a pohyb zároveň, že?
N.H.: Ano, správně.
M.M.: A jaké to má výhody?
N.H.: Je pro nás důležité, že herci skutečně hrají dohromady mezi sebou a zároveň se spojuje hlas a pohyb. Hraje tu celou dobu velkou roli mnoho jemných nuancí. Když herec něco dělá a zároveň se i mluví, je to celé lépe prožité než když se nejdřív hraje a potom dodatečně nahrává hlas.
M.M.: Jak natáčíte takové ty obtížnější scény, jako třeba pád z výšky?
N.H.: Snažíme se poctivě nahrát co můžeme. Máme pochopitelně také kaskadéry. Můžeme si dovolit prakticky všechno. Je tu spousta jistících lan, trampolín... Stejně jako ve filmu ale tyhle náročné scény nenahráváme v kuse, ale po kouscíčcích. Takže nejdřív nahrajeme explozi, a teprve potom uděláme záběr, jak kaskadér letí vzduchem...
M.M.: Zní to zábavně. Budu se na vás muset zajít podívat. Kaskadéři visící ze stropu... Tak jak často sem do nahrávacího studia chodíte? Strávíte tu pár rušných dnů v kuse, nebo sem občas zajdete... Jak často nahráváte?
N.H.: No, většinou nahráváme dva, tři dny v kuse, kolem toho ještě několik menších sezení. Někdy kvůli nácviku, někdy kvůli úpravám ve scénáři...
M.M.: Takže vy se sem dostáváte ještě před herci, vytváříte scénu, vše připravujete na nahrávání?
N.H.: Ano. Určitý čas trávíme přípravami. Čas herců je drahý, vzácný, omezený. Když tvoříme hru, můžeme pracovat, jak dlouho chceme, ale herci mají předepsaný určitý čas, takže se sem vždy snažíme dostat co nejdřív a vše připravit co nejlíp, takže když už se tu objeví herci, rychle se jde na natáčení. Je to docela stresující. Doufáte...
M.M.: ...a hlídáte si hodinky.
N.H.: Ano. Zvládneme tu poslední minutu, kterou dneska máme udělat?
M.M.: Dobře. Takže jakmile získáte nahrávky... řekl jsi, že je tu mnoho kamer. Kdo vybere úhel kamery nebo kudy se bude pohybovat, když přinesete tu čerstvou nahrávku do studia?
N.H.: To je vlastně docela zábavná část celého procesu. Ty kamery na place zachycují pouze pohyb herců, snímají, jak se pohybují ony kuličky na jejich oblecích... tak to vlastně vzniká trojrozměrně. Když už jsme potom ve studiu, můžeme si s tím hrát, jak chceme, otáčet, jak potřebujeme. Tak máme režiséra, který ovládá herce na scéně, a potom později režíruje, co budou dělat kamery.
M.M.: Skvělé. Představuji si, jak úžasnou odměnou musí být vidět všechny ty kousky pospojované, včetně zvuků a otexturování a osvětlení a všeho.
N.H.: Ano. Je to věc... postupně to vše skládat. Ale jak se dostaneme k drobným úpravám, už to taková zábava není, dokud to ovšem neputuje do hry na své místo.
M.M.: Ale když to vidíte vše dohromady... je to vlastně to, co všichni vidí, ale neuvědomují si, kolik práce to dalo. Takže všechno je to dělané jako naživo, že? Nic není jen předrenderované?
N.H.: Máme vlastně předpřipravenou akorát úvodní scénu, všechny standartní cutscény vznikaly tím dlouhým procesem. Jako kdybyste ve hře měli před sebou skutečně ty herce. Vše je sjednoceno.
M.M.: Skvělé. Opravdu se nemůžu dočkat, až to všichni uvidí. Děkuji ti za tvůj čas, vážím si toho.
N.H.: Děkuji.
N.H.: Ano, proletíme celým tím náročným procesem... Začínáme s meta-scriptem. Obecně si zmapujeme příběh, který chceme vyprávět. Pak nastává fáze psaní scénáře, kdy script postupně rozpracováváme. Rozbijeme jej do scén, které pak musíme vytvořit. Pro tyto konkrétní scény vytvoříme storyboardy. Uděláme zkušební nahrávání s herci ve studiu motion capture. Potom opět pracujeme se scriptem, upravujeme ho podle toho, jak zkušební scéna fungovala. Zjistíme tak i to správné umístění herců a kde chceme mít kameru v určitých konkrétních scénách, takže když potom přijdeme natáčet finální verzi, už takové věci víme. Po takovém nahrávání převedeme pohyb na data. Tak sestřihneme dohromady verzi scény složené z konkrétních dat, uděláme poslední změny ve scriptu a zase se vrátíme do studia motion capture s herci a tentokrát natáčíme jak pohyb, tak zvuk. Pak se s tím vším vrátíme do našeho studia a dokončíme věci jako osvětlení a otexturování a vyhlazení všech pohybů a tak podobně. Je to dost náročný proces.
M.M.: A pak to vletí do hry. Takže kolik lidí je asi tak zaměstnáno vytvářením cutscény? Která oddělení na tom spolupracují. Krom toho... mluvil jsi o talentu, a také o svém zapojení v roli kreativního ředitele.
N.H.: Ano, máme hodně lidí, kteří s cutscénami pracují v určitých stádiích. Máme tu zainteresované osoby v týmu, které se zúčastňují tvorby celého příběhu. Úzce spolupracujeme se spisovatelem a filmovým režisérem, na place je hodně profesionálů, také herci. A když získáme potřebná data, spolupracujeme s vnější animační skupinou, která data vezme, zpracuje, vyčistí a tak podobně. Hodně animátorů se na tom podílí. Když se to vrátí k nám, pracuje na tom už méně lidí, kteří dostávají animace na ta správná místa a "leští" je. Máme vlastní skupinu, která se soustředí na vytváření postav a na dotahování jejich vzhledu v cutscénách. Krom toho tu je také zvukové studio. V každém stádiu je cutscéna v rukou několika lidí, v průběhu celého procesu se jich vystřídá asi... nevím, třicet, čtyřicet, tak nějak.
M.M.: Páni. A v jaké chvíli zapojíte cutscénu do hry? Vím, že v rané fázi hry se coby vyjádření příběhu používají prostě storyboardy, náhražky, které říkají, co se bude dít. Tak kdy zapojíte hotové cutscény?
N.H.: Dostat cutscény do hry do Alfa fáze je důležité, protože takhle můžeme začít skutečně posuzovat příběh hry v kontextu. Ale před tím, jak jsi už zmínila, zapojíme do hry storyboardy a další pevné náhražky cutscén, abychom viděli, zda jsme zvolili ta správná místa a okamžiky. Alfa fáze je čas, kdy cutscény dorazí na návštěvu...
M.M.: A v tom okamžiku jsou definitivně hotové, nebo mají ještě šanci se změnit?
N.H.: Jsou... definitivnější než ostatní obsah hry. Jakmile je jednou umístíme, už je moc neměníme, abychom zachovali pohybová data, která jsme při motion capture získali. Můžeme ale některé věci upravovat. Například úhel kamery. Nebo pokud nám nesedí nějaký dialog. A také takové ty dolaďovací věci přijdou na řadu až později - třeba osvětlení.
M.M.: Je zajímavé mít možnost vidět ten proces naživo. Jak vytváříte další a další vrstvy, až z toho nakonec je výsledek...
N.H.: Je to trochu děsivé, protože na první pohled ty kousky vypadají katastroficky, když ale začnou být skládány dohromady...
M.M.: Ale nejdřív to jsou jen obrázky, které drží místo cutscénám, a jak jsi řekl, když ty se začnou skládat jako skládačka, je to působivé. Myslím, že hodně našich fanoušků se zajímá o motion capture proces. A protože jsme ještě neodhalili dabérku Lary, nehodláme zatím odhalovat ani herečku, ale... Jsou ti herci oblečení v těch klasických motion capture kostýmech - černý obleček s bílými kuličkami? Můžeš přiblížit, jaké to je v motion capture studiu?
N.H.: Jo. Studio motion capture... je skvělé. Je to prostě velká čtvercová místnost, působí to trochu jako skladiště. Podlaha je ale zakrytá a nechybí na ní naznačení sítě, takže si můžeme rozvrhnout scénu. A herci, jak už jsi řekla, jsou v oblečcích s malými kuličkami. Když potřebujeme, použijeme na vznik scény pevný materiál. Studio jako takové je velmi čisté. Jsou tu... hádám stovky kamer rozmístěných kolem. Taky je tu docela velký prostor, kde jsou samé dřevěné latě, sloupky, tabule a bedny od jablek.
M.M.: Tak trochu sada "udělej si sám"...
N.H.: Ano. Je to trochu jako stavět lego, když chceme vybudovat nějaké prostředí, které potřebujeme. Když natáčíme, vůbec to nevypadá, že to bude ve hře:)
M.M.: Je to zajímavé. Takže nahrávání... řekl jsi, že nahráváte hlas a pohyb zároveň, že?
N.H.: Ano, správně.
M.M.: A jaké to má výhody?
N.H.: Je pro nás důležité, že herci skutečně hrají dohromady mezi sebou a zároveň se spojuje hlas a pohyb. Hraje tu celou dobu velkou roli mnoho jemných nuancí. Když herec něco dělá a zároveň se i mluví, je to celé lépe prožité než když se nejdřív hraje a potom dodatečně nahrává hlas.
M.M.: Jak natáčíte takové ty obtížnější scény, jako třeba pád z výšky?
N.H.: Snažíme se poctivě nahrát co můžeme. Máme pochopitelně také kaskadéry. Můžeme si dovolit prakticky všechno. Je tu spousta jistících lan, trampolín... Stejně jako ve filmu ale tyhle náročné scény nenahráváme v kuse, ale po kouscíčcích. Takže nejdřív nahrajeme explozi, a teprve potom uděláme záběr, jak kaskadér letí vzduchem...
M.M.: Zní to zábavně. Budu se na vás muset zajít podívat. Kaskadéři visící ze stropu... Tak jak často sem do nahrávacího studia chodíte? Strávíte tu pár rušných dnů v kuse, nebo sem občas zajdete... Jak často nahráváte?
N.H.: No, většinou nahráváme dva, tři dny v kuse, kolem toho ještě několik menších sezení. Někdy kvůli nácviku, někdy kvůli úpravám ve scénáři...
M.M.: Takže vy se sem dostáváte ještě před herci, vytváříte scénu, vše připravujete na nahrávání?
N.H.: Ano. Určitý čas trávíme přípravami. Čas herců je drahý, vzácný, omezený. Když tvoříme hru, můžeme pracovat, jak dlouho chceme, ale herci mají předepsaný určitý čas, takže se sem vždy snažíme dostat co nejdřív a vše připravit co nejlíp, takže když už se tu objeví herci, rychle se jde na natáčení. Je to docela stresující. Doufáte...
M.M.: ...a hlídáte si hodinky.
N.H.: Ano. Zvládneme tu poslední minutu, kterou dneska máme udělat?
M.M.: Dobře. Takže jakmile získáte nahrávky... řekl jsi, že je tu mnoho kamer. Kdo vybere úhel kamery nebo kudy se bude pohybovat, když přinesete tu čerstvou nahrávku do studia?
N.H.: To je vlastně docela zábavná část celého procesu. Ty kamery na place zachycují pouze pohyb herců, snímají, jak se pohybují ony kuličky na jejich oblecích... tak to vlastně vzniká trojrozměrně. Když už jsme potom ve studiu, můžeme si s tím hrát, jak chceme, otáčet, jak potřebujeme. Tak máme režiséra, který ovládá herce na scéně, a potom později režíruje, co budou dělat kamery.
M.M.: Skvělé. Představuji si, jak úžasnou odměnou musí být vidět všechny ty kousky pospojované, včetně zvuků a otexturování a osvětlení a všeho.
N.H.: Ano. Je to věc... postupně to vše skládat. Ale jak se dostaneme k drobným úpravám, už to taková zábava není, dokud to ovšem neputuje do hry na své místo.
M.M.: Ale když to vidíte vše dohromady... je to vlastně to, co všichni vidí, ale neuvědomují si, kolik práce to dalo. Takže všechno je to dělané jako naživo, že? Nic není jen předrenderované?
N.H.: Máme vlastně předpřipravenou akorát úvodní scénu, všechny standartní cutscény vznikaly tím dlouhým procesem. Jako kdybyste ve hře měli před sebou skutečně ty herce. Vše je sjednoceno.
M.M.: Skvělé. Opravdu se nemůžu dočkat, až to všichni uvidí. Děkuji ti za tvůj čas, vážím si toho.
N.H.: Děkuji.
_______________________________________________________________________________________
M.M. - Meagan Marie, Community Manager
N.H. - Noah Hudges, Creative Director
Komentáře
Okomentovat