14. 12. - Winstonův malý koutek hrůz II

Víte, život s Larou Croft je někdy skutečně peklo. A to nemluvím o mrazáku, ten je oproti tomu, co s ní člověk někdy musí vydržet, přímo osvěžujícím požehnáním...

Vytáhl jsem ze svého alba nějaké fotky, které vám to vykreslí...

---

Už nikdy, opakuji nikdy, se nechci podívat do Vegas. Nejen, že mě tam jacísi mafiáni zavřeli do své koupelny (a dovedete si vůbec představit, jak to tam páchlo) a Lara mě musela vystřílet ven, ale taky tam pobíhali volně obrovští dinosauři a obrovští tupci... a hlavně si nikdo nedal můj čaj.

Krom toho jsme tam narazili na podivné transvestity...

Tenhle týpek nás taky vyvedl z míry...

Zdál se mi dost divný sen. Lara hrozně zestárla, já ale ne... a proto jsem jí i přes svůj vysoký věk musel být pořád při ruce. Nejsem vidět, protože jsem jí zrovna zařizoval výměnu kyčelního kloubu. To víte, při její práci se rychle opotřebuje.

Naštěstí jsem se probral včas, což ovšem znamenalo vrhnout se znovu do povinností sluhy. Jó, život je těžký po boku Lary...